|
|
Postavení justiční stráže v systému integrovaného záchranného systému.
ČULÍK, Jan
V současné době je prioritou ochrana lidských životů a zdraví. Z tohoto důvodu je nutné, aby se spolupráce složek IZS odehrávala na co nejvyšší úrovni. IZS je koordinovaný postup základních a ostatních složek včetně justiční stráže jako součásti Vězeňské služby České republiky, tedy ozbrojeného bezpečnostního sboru. Náplní činnosti justiční stráže je střežení a ochrana systému soudu a soudnictví v České republice. Zajímá mě problematika, jak a jestli může justiční stráž nějak spolupracovat se složkami IZS, popř. jaká je míra a prvky spolupráce. Když jsem během psaní bakalářské práce citoval z plánů krizové připravenosti různé mimořádné události, ke kterým může na okresním soudě dojít, probíhaly mi hlavou všechny možné myšlenky a scénáře. Co přesně dělat, jak zareagovat, jak by reagovali všichni ostatní příslušníci nebo zaměstnanci soudu. A samozřejmě jak bychom asi spolupracovali s hasičským záchranným sborem, zdravotní záchrannou službou a s Policií České republiky (dále jen ČR). Z výše uvedených důvodů byl stanoven hlavní cíl práce, tj. zjistit rozsah spolupráce mezi justiční stráží a složkami IZS. Definovat jednotlivé druhy mimořádných událostí, charakterizovat jednotlivé postupy a opatření složek IZS vedoucí k zamezení vzniku a šíření škodlivého působení sil a jevů. K cíli jsem dospěl studiem legislativy vztahující se k danému tématu, studiem součinnostních dohod a osobně provedenou analýzou. Za účelem zjištění rozsahu spolupráce, byly použity krátké dotazníky, které vyplnilo devět velitelů místních jednotek justiční stráže v Jihočeském kraji. Při jejich sestavování bylo zadáno dvanáct otázek, které svou formulací směřovaly k vytyčeným cílům. Všichni jsou minimálně deset let ve svých funkcích, proto tu byl předpoklad, že na zadané otázky budou odpovídat relevantně a věcně. Velitelům jsem osobně položil ještě několik ústních doplňujících otázek, kterými jsem zjistil, jaké mimořádné události se nejčastěji vyskytují, jaká byla největší mimořádná událost a jak fungují jejich systémy elektronické zabezpečovací signalizace a elektronické požární signalizace. Po celkové analýze ze zjištěných údajů jsem porovnal výsledky se stanovenou hypotézou. Jediná spolupráce na základě podepsané součinnostní dohody je mezi justiční stráží (zastoupená předsedou okresního soudu) a Policií ČR. Pokud dojde k vyžádání asistence hlídky Policie ČR, tak k ní dojde v průměru čtyřikrát až dvanáctkrát do roka, což není časté. Jak ukázaly výsledky šetření, spolupráce s Policií ČR je nejčastější. Po ní následuje spolupráce se zdravotní záchrannou službou. Dvě třetiny velitelů odpovědělo, že pomoc využívají jedenkrát až třikrát do roka, v jednom případě nebyla vůbec využita. Nejméně se spolupracuje s hasičským záchranným sborem. Znovu dvě třetiny velitelů odpověděly, že pomoc využívají jedenkrát až třikrát do roka, ale tři velitelé ji nevyužili ani v jednom případě. Ve většině případů dochází ke vzniku mimořádných událostí malého rozsahu jako napadení příslušníka, drobné krádeže, asistence při narušení pořádku a při zjišťování totožnosti osob, oznámení o uložení výbušniny, porucha zabezpečovacích zařízení, pád sněhu ze střech nebo zdravotní potíže vyžadující zdravotní ošetření. Mimořádné události velkého rozsahu jsou výjimečné. To ale neznamená, že k nim nemůže dojít. Je nutné, abychom byli na ně všichni připraveni. Obsah krizové dokumentace je na dobré úrovni, i když některé postupy a opatření by bylo vhodné aktualizovat a upravit podrobnějšími instrukcemi. Justiční stráž je povinna se v případě mimořádných událostí jimi řídit, obsahově jsou dostatečné a proto jsem neshledal vážný důvod k tomu, aby byly přijaty další právní normy. Spolupráce složek IZS a justiční stráže je na úrovni, která postačuje k řešení mimořádných událostí malého rozsahu.
|
|
|
Připravenost civilního obyvatelstva poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události
ULBRICHOVÁ, Dagmar
První pomoc představuje první, nesmírně důležitý článek celého zdravotnického záchranného řetězce. Nutnost poskytnout první pomoc může nastat kdykoliv, protože současná moderní doba přináší spoustu nových rizik, která mohou být příčinou celé řady mimořádných událostí s následky pro jednotlivce i skupiny lidí či celé populace. Proto v odborné přípravě obyvatel musí být kladen důraz na výuku poskytování první pomoci, neboť takováto příprava snižuje zranitelnost a zvyšuje odolnost obyvatelstva vůči mimořádným událostem, kterých stále přibývá. Cílem práce bylo posoudit, zda je civilní obyvatelstvo připraveno poskytnout první pomoc při vzniku mimořádné události. Pro naplnění uvedeného cíle a k získání informací potřebných ke zpracování výsledků průzkumu byla zvolena metoda dotazníku a metoda analytické sondáže. Dotazník se skládal z 15 předem připravených otázek. Otázky dotazníku byly rozčleněny do čtyř částí podle konkrétních stanovených cílů. Dotazníkové šetření probíhalo v Jihočeském kraji v městě Tábor. Cílový soubor tvořilo celkem 250 respondentů obou pohlaví náhodně vybraných ve čtyřech různých věkových kategoriích. První věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 10- 20 let, druhou věkovou kategorii tvořila skupina respondentů ve věku 20- 40 let, třetí věkovou kategorií byla skupina respondentů ve věku 40- 60 let a poslední věkovou kategorii tvořili respondenti starší 60 let. Připravenost obyvatelstva byla zkoumána ve třech úrovních, a to znalostní úroveň, emoční a zkušenostní úroveň a motivační úroveň. Stanovená hypotéza: Civilní obyvatelstvo je připraveno poskytnout první pomoc v souladu s platnými standardy první pomoci, byla na těchto třech úrovních potvrzena pouze částečně. Z diplomové práce vyplynuly i vedlejší výsledky týkající se posouzení zranitelnosti a odolnosti obyvatelstva při poskytování první pomoci za mimořádných událostí. Jedním z vedlejších výstupů je zjištění, že se senioři jeví, jako výrazně nejzranitelnější, naopak věková kategorie 20- 40 let se jeví, jako výrazně nejodolnější. Pokusila jsem se v rámci možností a rozsahu své diplomové práce přispět určitou měrou k objasnění důležitých aspektů možných vlivů na ochotu a kvalitu při poskytování první pomoci a upozornit na důležitost vzdělávání v oblasti první pomoci.
|
host ::
RSS.